V roce 1932, přesně 3.dubna, byla svolána 18 členy ustavující schůze. Přítomní byli seznámeni s historií skautingu,skautskými zákony a slibem. Tehdy měl oddíl okolo 40 členů. První klubovna byla ve Vincencově domě (bývalá lázeňská pošta). Tábořiště byla u přehrady, v Gáborce, Čadově mlýně a na Obětové. Konaly se i třicetidenní tábory na Vršatci.
Nejvýznamnější událostí byl pak bezesporu sjezd Masarykovy župy v roce 1934, kterého se zúčastnilo 1500 skautek a skautů z celé republiky v čele s hlavním náčelníkem Svazu junáků prof.A.B.Svojsíkem. Přítomni byli i další významní činitelé. Skautský oddíl byl velmi významnou a uznávanou složkou vnitřního života lázeňského města.Vždyť skauti připravovali nejrůznější akce nejen pro děti, ale také pro dospělé a lázeňské hosty.
Při fašistické okupaci bylo skautské hnutí násilně potlačeno a zakázáno. Skautské ideály však žily dále.
Po 2.světové válce byla činnost brzy obnovena, klubovna byla umístěna do přízemí Smetanova domu. Uskutečnily se několikadenní tábory na Pustevnách, Komonci, ale také putovní tábory v Trenčianských Teplicích a Tatrách. 17. listopadu 1946 se konal mezinárodní studentský kongres „Vivat Congresus“, na kterém byli luhačovičtí skauti průvodci anglických studentů. V padesátých letech se pořádali tzv. sběrové tábory, kde se sbírali např. borůvky a za utržené peníze se kupovala výstroj a výzbroj potřebná ke skautingu. Mezi tyto tábory pak patřil také v prostoru Kapouna. Byl to na dlouhou dobu poslední skautský tábor.
V roce 1950 byl skauting komunistickým režimem u nás zakázán.
Roku 1968 byla znovuobnovení činnost skautské organizace JUNÁK. Tehdy ovšem bez klubovny. To ale nevadilo ve zdárném rozvíjení doposud získaných dovedností a skautských idejí. Dne 18.října 1968 se konal první slavnostní skautský slib vlčat a junáků. V průběhu dalších pár let se plnily podmínky pro získání vlčků a Stříbrné stopy a výcvikem se zdokonalovaly skautské znalosti a dovednosti.
Během prázdnin 1970 byla skautská organizace opět tehdejším režimem zrušena. Přežívala jen díky obětavému přístupu některých skautů.
Ke čtvrtému obnovení skautské organizace Junák došlo koncem roku 1989. Již v prosinci se scházejí bývalí luhačovičtí a pozlovičtí skauti s myšlenkou znovu rozvinout činnost, tentokrát ve dvou samostatných střediscích.Ustavující schůzí 26.ledna 1990 se začala psát další etapa luhačovického skautingu. Klubovny se vystřídaly v kulturním domě Elektra, na Brankách, klubovna po svazácích vedle „AMK“, až nakonec chata u lesa vedle lyžařského svahu, kde je dodnes.
Nejvíc členů bylo v Luhačovicích roku 1991 a to 178.Byli to dva oddíly skautů, smečka vlčat, roj světlušek, oddíl skautek, oddíl oldskautů a jeden smíšený oddíl. Svůj skautský výcvik zúročovala vlčata a světlušky na okresních kolech závodů „Totem náčelníka“ a „Stužku náčelní“ a skautky a skauti v soutěži „Svojsíkův závod“.
Pevně věříme, že tato čtvrtá etapa svobodného skautingu je již navždy. Jak ukázala doba, skauting je vlastně barometrem demokracie v naší zemi. Ideje skautingu přetrvávaly a uchovávaly se z generace na generaci jako myšlenky trvalé hodnoty, ideje vskutku ušlechtilé a povznášející. Láska k přírodě a její ochrana je prvořadým úkolem všech lidí a skautů na celém světě. Skauting mimo jiné učí a vštěpuje tyto hodnoty lidem od útlého mládí.